Sluchový trénink JIAS může pomoci dětem, dospívajícím i dospělým, kteří mají potíže s řečí, jazykem, čtením nebo psaním – včetně dyslexie a poruch učení. Je užitečný také pro ty, kteří se hůř soustředí nebo mají problémy s pozorností. Trénink zlepšuje sluchové vnímání, výslovnost a porozumění řeči. Může také snížit přecitlivělost na zvuky, zlepšit spánek a pomoci s usínáním.
Sluchové zpracování
JIAS sluchový trénink využívá speciálně zkomponovanou syntetickou i instrumentální hudbu, která cíleně stimuluje sluchové zpracování jedince (tzn. pomáhá zlepšit schopnost mozku zpracovávat sluchové informace). Sluchové zpracovávání je důležitou součástí porozumění řeči a jazyku.
U mnoha dětí i dospělých se můžeme setkat s tím, že mají sluchové zpracování narušeno a lze u nich mluvit o tzv. poruše sluchového zpracování (PSZ). Při této poruše má jedinec obtíže se zpracováním slyšených informací. Obvykle to znamená, že se v rámci sluchových drah vedoucích do řečových center v mozku děje něco, co má nepříznivý vliv na zpracování či interpretaci slyšeného. Lidé s PSZ obvykle slyší normálně. I při zdravém sluchu však může být schopnost jedince dobře a soustředěně poslouchat a slyšené správně zpracovávat, oslabená. Tato porucha může vést k obtížím s porozuměním řeči, zejména v hlučném a rušném prostředí, k těžkostem s následováním pokynů a k problémům s učením založeném zejména na poslouchání.
Porucha sluchového zpracování může negativně ovlivnit vývoj řeči, jazyka a komunikace. Také může ovlivnit schopnost čtení, psaní, tedy způsobuje symptomatiku různých poruch učení nebo problémy s expresí řeči, s porozuměním řeči. JIAS sluchový trénink dokáže pomoci tyto obtíže zmírnit či odstranit.
Oslabení sluchového zpracování se projevuje v mnoha oblastech:
- ve slyšení (např. přecitlivělost na zvukové podněty – hyperakúzie)
- v pozornosti (projevuje se to jako problémy s pracovní, sekvenční pamětí; lehká vyrušitelnost, hyperaktivita)
- v řeči (opožděný vývoj řeči, náročný vývoj řeči, vývojová dysfázie, dyslalie, afázie, koktavost)
- ve psaní/čtení (chybovost při psaní, při čtení, dyslexie, dysgrafie, dysortografie apod.)
- v psychosociální rovině (sociální komunikace, sebedůvěra, sebevědomí)
Původ oslabení sluchového pracování může být např. v těchto obtížích (resp. diagnózách):
- genetické poruchy, neurologické nálezy (DMO, Downův syndrom)
- neurofyziologické opoždění vývoje (OVŘ, SPU, vývojová dysfázie, dyspraxie, poruchy autistického spektra, ADHD)
- nerovnoměrný vývoj (KISS, úrazy, nucená změna laterality)
- zápaly středního ucha, časté ORL infekty, tekutina ve středním uchu, zvětšené madle tlačící na střední ucho apod.
- alergie, intolerance, přecitlivělost na látky/potraviny, přetrvávající reflux
- nevhodné/příliš hlučné prostředí
- emoční problémy
- tinitus (JIAS může pomoci, pokud není organicky podmíněný)
Jednotlivé sluchové funkce, které mohou být oslabené:
- Analýza (schopnost přesně rozložit a skládat slova, rozlišit jednotlivé elementy řeči – slabiky, hlásky, slova, věty apod.)
- Syntéza (schopnost skládat hlásky do slov a slova do vět)
- Auditivní pozornost (schopnost zaměřit pozornost na sluchové podněty a dokázat je vnímat; při oslabení zvuky splývají, vzniká sluchový šum)
- Lokalizace zvuku (schopnost rozeznat směr a vzdálenost zdroje zvuku, jedná se o tzv. zdrojové slyšení; pokud nerozpoznám odkud zvuk jde – nedokážu mu porozumět)
- Diskriminace/diferenciace (schopnost vnímat rozdílnost a podobnost zvuků; oslabení způsobuje obtíže v diktátech - zaměňování písmen, zapomínání diakritiky apod.)
- Selekce (schopnost odlišit významné informace od okolních nepodstatných zvuků)
- Paměť/sekvenčnost (schopnost zapamatovat slyšené sluchové podněty a podržet je krátkodobě či dlouhodobě v paměti; při oslabení se jedinec ztrácí ve větším množství instrukcí)
- Doplnění (schopnost spojit jednotlivé řečové fragmenty do smysluplného celku, např. „Har – o – nika“)
- Vnímání a reprodukce rytmu (schopnost rozlišovat délky samohlásek, pokud chybí schopnost vnímat rytmus, projevuje se to v expresivní řeči neplynulostí, zpomaleným tempem)
Hudba a řeč
„Pro dítě je vystavování hudbě a řeči nesmírně důležité, protože to formuje a moduluje mnohé vyšší aspekty mozkových center a funkcí, včetně emocí, jazyka a dalších kognitivních schopností.“ (Eliot, L., 2000)
JIAS sluchový trénink je celosvětová a ověřená metoda, jejímž autorem je Dr. Kjeld Johansen.
Jak již bylo výše zmíněno, JIAS ke stimulaci používá speciálně zkomponovanou syntetickou i instrumentální hudbu. Je tomu tak z důvodu, jelikož moderní výzkum v oblasti neuropsychologie a kognitivních věd ukazuje, že zpracování hudby a řeči je v našem mozku úzce propojené a děje se ve stejných oblastech. Zároveň byl i výzkumně ověřen pozitivní vliv hudebního tréninku na neurální sítě podílejících se na zpracování řeči. Hudba je tedy ideálním nástrojem ke stimulaci těchto funkcí.
Cílem sluchového tréninku je pravidelným posloucháním individuálně upravených JIAS skladeb docílit zlepšení sluchového vnímání a zpracování slyšeného. Tréninkem je zároveň posilovaná optimální spolupráce obou uší, aby se zpracování tónů celkově optimalizovalo.
JIAS je založen na předpokladu, že účinnost sluchové stimulace je možné zefektivnit ještě více tím, že se stimulace přizpůsobí přesnému průběhu křivek audiogramu konkrétního klienta a tím také jeho problematickým oblastem slyšení. Jedná se tedy o sluchový trénink „na míru“ konkrétního jedince.
Obvykle se tedy snažíme u každého klienta naměřit audiogram, abychom mohli trénink přizpůsobit jeho specifickým potřebám. Neznamená to však, že neumíme pracovat s klienty, u kterých audiometrii udělat nelze (např. autismus, ADHD, velmi malé děti). U těchto klientů pak vycházíme z tzv. optimální křivky slyšení a ke stimulaci používáme standardizované skladby, s cílem dosáhnutí optimálního, vyváženého slyšení.
JIAS sluchový trénink je tedy vhodným nástrojem pro široké věkové spektrum lidí (děti, dospívající, dospělí) a i pro široké spektrum obtíží a diagnóz.
Průběh JIAS intervence
Na začátku intervence se zaměříme na zhodnocení symptomů, obtíží klienta, a na to, zda tyto symptomy korespondují s oblastmi, ve kterých dokáže být JIAS sluchový trénink nápomocný. Pokud to je možné, vykonáme s klientem všechny potřebné testy (screeningová monoaurální audiometrie, binaurální audiometrie, dichotický test poslouchání, testy laterality). Na základě výsledků diagnostiky, anamnestických údajů a informací o aktuálních obtížích, se klientovi vyhotoví speciálně upravený hudební set.
Tento set pak klient poslouchá v domácím prostředí obvykle po dobu 4-12 týdnů dle instrukcí od svého poskytovatele. K poslechu jsou potřeba kvalitnější sluchátka (viz. ceník). Klient si následně jednorázově stáhne a zakoupí do svého mobilního zařízení aplikaci Sonorias JIAS Music Player, zadá do ní unikátní PIN kód, který obdrží od svého JIAS poskytovatele. Následně se přímo do klientova zařízení stáhne hudba JIAS, kterou poslouchá dle instrukcí od poskytovatele.
Jedná se o syntetickou či instrumentální hudbu, která stimuluje různá frekvenční pásma postupně, dle individuálních potřeb a možností klienta. To, jaké frekvenční pásmo a v jaké posloupnosti je stimulované, závisí na výsledcích diagnostiky a křivek slyšení konkrétního klienta.
Klient hudbu poslouchá přibližně 10 - 15 minut denně. Dospělí klienti obvykle poslouchají dvakrát denně. Po doposlouchání hudebního setu přichází klient na kontrolní měření a na jeho základě se vyhotovuje další hudební set.
Celý program sluchového tréninku trvá obvykle 6-18 měsíců. Klient obvykle potřebuje 4 až 6 hudebních setů, aby byl sluchový tréning JIAS kompletní.
Velmi důležité je pro úspěšný průběh tréninku pravidelné poslouchání v souladu s individuálními instrukcemi. Dále je také velmi důležité svému JIAS poskytovateli sdělit, jaké jiné terapie a intervenční programy jste podstoupili/podstupujete, jelikož některé nemusí být vhodné kombinovat.
V případě, že pociťujete bolest v uších, máte pocit, že špatně slyšíte, se neprodleně obracejte na ORL lékaře. JIAS v tomto ohledu nenahrazuje lékařskou péči.
Eliot, L. – What’s going on in there?, Bentam Book, 2000.